Blower Door test

Cena za Blower Door test (stanovení průvzdušnosti budov)

Vyplňte prosím poptávkový formulář napravo a my Vás budeme kontaktovat. Můžete nám rovněž zavolat nebo napsat email. Na základě obdržených informací Vám bude zhotovena individuální cenová nabídka. Při akceptaci nabídky se měření uskuteční dle Vašich požadavků a aktuální kapacity Dekprojektu.
 

Akreditovaná zkušební laboratoř

V rámci naší společnosti provádí měření Zkušební laboratoř ATELIER DEK akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. pod číslem L 1565. Laboratoř provádí akreditované měření průvzdušnosti (Blower-Door test).
 

Proč Blower-Door test

O užitných vlastnostech obytných domů rozhoduje správná projektová dokumentace a především správná realizace. V České republice bohužel není obvyklé, aby si prováděcí firmy nebo investoři nechali zkontrolovat těsnost obalových konstrukcí budovy. V lepším případě se provede pouze vizuální hodnocení, které ale nemůže plně zhodnotit stav a provedení konstrukcí již zakrytých jinými konstrukcemi. Jedním z objektivně hodnotících a měřitelných kritérií, kterým lze kontrolovat správnost provedení, je kontrola celkové vzduchotěsnosti objektu – Blower-Door test.

Z hlediska těsnosti jsou nejcitlivější lehké montované stavby, u kterých chybí akumulační vrstva a naopak obsahují velké množství spár – potenciálních netěsností. Lehké montované stavby byly poměrně populární za doby socialismu. V té době ale byly obalové konstrukce řešeny především z hlediska difúze. Filtrace vzduchu konstrukcemi nebyla prakticky řešena, o čemž se lze přesvědčit nahlédnutím do tepelně technických norem té doby. Po určitém útlumu ve výstavbě lehkých montovaných staveb v 90. letech 20. stol. se v posledních letech jejich obliba opět zvyšuje. Samozřejmě to neznamená, že se problematika vzduchotěsnosti týká pouze dřevostaveb. Také u zděných nebo prefabrikovaných domů se vyskytují montované části jako obytná podkroví, vazníkové střechy s lehkými stropními konstrukcemi apod.

Se stále se zvyšujícími tepelně technickými požadavky a vzhledem k tomu, že často bývají použity prvky na bázi dřeva, které je značně náchylné na působení biologických činitelů, nabývá na důležitosti i řešení těsnosti obvodového pláště.

Jak je těsnost budov řešena legislativně

Těsnost budov v současné době řeší několik předpisů. Především se jedná o vyhlášky 268/2009 Sb. [1] a 26/1999 Sb. [2], kde jsou uvedeny funkční požadavky na úspory energie a ochranu tepla. Vyhlášky požadují, aby budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí byly navrženy a provedeny tak, aby byly zaručeny požadavky na:

• tepelnou pohodu uživatelů
• tepelně technické vlastnosti konstrukcí
• stav vnitřního prostředí pro technologické činnosti a pro chov zvířat
• nízkou energetickou náročnost při provozu stavby

Střešní konstrukce, vnější stěny, vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami:

• tepelného odporu konstrukce
• rozložením vnitřních povrchových teplot na konstrukci
• tepelné setrvačnosti konstrukce ve vazbě na místnost nebo budovu
• difúze vodních par a bilance vlhkosti
• vzduchové propustnosti konstrukce, jejích spár a styků

Stropní konstrukce nad otevřenými průjezdy a prostory musí dále splňovat požadavky z hlediska difúze vodní páry a vzduchové propustnosti.

Vyhlášky současně zezavazňuji české technické normy z oblasti tepelné techniky. Do této oblasti patří rovněž ČSN 73 0540-2 [3], ve které jsou stanoveny hlavní požadavky na budovy z hlediska tepelné techniky. Celkovou průvzdušnost obvodového pláště budovy nebo ucelené části lze ověřit celkovou intenzitou výměny vzduchu n₅₀ při tlakovém rozdílu 50 Pa. Doporučeno je splnění podmínky n₅₀ ≤ n_50,N, kde n_50,N je celková intenzita výměnu vzduchu v závislosti na způsobu větrání, viz tabulku, kde jsou pro srovnání také požadované hodnoty zemí sousedících s Českou republikou.

Doporučujeme kontrolu vzduchotěsnosti uvést do smlouvy s realizační firmou jako jedno z kritérií pro převzetí stavby.

Jaký vliv má těsnost na energetiku

Při projektování domů se prakticky vždy předpokládá 100% provedení a na základě toho se také počítají předpokládané tepelné ztráty. Při montáži jednotlivých konstrukcí může ale snadno dojít k chybě a případná netěsnost v obalovém plášti může mít rozhodující vliv právě na tepelné ztráty a vznik vlhkostních poruch jako jsou vlhké povrchové mapy nebo dokonce růst plísní. Netěsnosti také negativně ovlivňují vzduchovou neprůzvučnost konstrukcí.

Nárůst tepelným ztrát pocítí uživatel domů zvýšenými nároky na vytápění a vyššími výdaji. Vlhkostní poruchy mohou způsobit nejen estetické škody ale ve finále mohou výrazně snížit životnost konstrukcí.

Měření průvzdušnosti metodou Blower Door

Kdy se měření provádí

U novostaveb se měřením kontroluje provedení vzduchotěsných vrstev a těsnost spár mezi jednotnými prvky a mezi prvky a otvory (okna, dveře). Měření lze provádět před nebo po zakrytí vzduchotěsnících vrstev. Měření před zakrytím by měly využívat především prováděcí firmy, projektanti a stavební dozor. Toto měření je velice důležité, protože v případně objevení netěsného místa lze bez větších zásahů defektní místo opravit. Měření po zakrytí vzduchotěsnících vrstev by měly využít především investoři jako kontrolu kvality celého díla. V tomto případě může být oprava defektního místa velice složité a poměrně finančně nákladné. U stávajících staveb se měřením kontroluje míra těsnosti, na základě které lze rozhodnout, zda a v jakém rozsahu jsou nutné stavební úpravy.

Jak se měření provádí

V ČSN 73 0540-2 [3] jsou uvedeny pouze požadavky a doporučení na těsnost konstrukcí a budov. Platným předpisem, podle kterého lze měřit těsnost konstrukcí a budov je v Evropě, a tedy i v České republice, ČSN EN 13829 [4]. Jedním ze způsobů měření průvzdušnosti budov, který odpovídá i výše citované normě, je tzv. Blower-Door test. Měřicí aparatura Blower-Door test se skládá z teleskopického rámu se vzduchotěsnou plachtou, ventilátoru (s plynulou regulací výkonu), tlakových čidel pro interiér a exteriér a řídicí jednotky s regulátorem otáček.

Podle účelu se v ČSN EN 13829 [4] rozlišují dvě metody měření:

Metoda A – měření budovy nebo prostoru v provozním stavu: před měřením se neprovádí žádná opatření, která by zlepšovala těsnost oproti běžně používanému stavu.

Metoda B – měření obálky budovy nebo prostoru: před měřením se uzavřou a utěsní všechny otvory, které nemají ovlivnit výsledky měření, obvykle se jedná o ventilátory, digestoře, komíny, sifony, prostupy do revizních šachet apod.

Při postupu podle metody B začíná měření utěsněním všech otvorů, které nemají ovlivnit měření. Další postup je již pro obě metody stejný. Stanoví se objem měřeného prostoru, plocha podlaží a plocha obálky budovy (prostoru). Do okna nebo dveří se osadí teleskopický rám se vzduchotěsnou plachtou a ventilátorem. Tlakovými čidly se změří počáteční rozdíl tlaku vzduchu mezi interiérem a exteriérem. Následně se do měřeného prostoru vhání nebo se odsává vzduch tak, aby vznikl požadovaný tlakový rozdíl, např. 10 Pa. Zaznamená se objemový tok vzduchu potřebný pro udržení tohoto tlakového rozdílu. Potom se tlakový rozdíl zvýší (např. na 20 Pa) a opět se měří. Tímto způsobem se po cca 5 Pa až 10 Pa pokračuje po maximální tlakový rozdíl, který by neměl překročit 100 Pa. Naměřené hodnoty se vynáší do grafu s osami v logaritmickém měřítku. Pokud je měření prováděno správně, lze naměřenými hodnotami proložit regresní přímku s korelačním součinitelem větším než 0,95 (-). Na regresní přímce se odečte objemový tok vzduchu V50 při tlakovém rozdílu 50 Pa a podle následujícího vztahu se vypočítá celková výměna vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa:

n₅₀ = V₅₀ / V [h^-1]

kde V je celkový objem měřeného prostoru. Hodnota n50 se porovná s hodnotami uvedenými v ČSN 73 0540-2 [3] nebo dohodnutými mezi dodavatelem a objednatelem (viz výše).

Jaké prostory lze měřit

Obvyklé zařízení pro Blower-Door test obsahuje jeden ventilátor s objemovým tokem vzduchu pohybujícím se od 1 000 m³/h do 10 000 m³/h, což postačuje pro měření bytů nebo rodinných domů, jejichž obálka je přiměřeně netěsná. Co ale u velkých nebo velice netěsných prostorů? Řešením je rozdělení prostoru na menší části, které se měří zvlášť. Pro prostory, které nejsou rozděleny příčkami nebo stropy, např. haly, může být ale toto řešení těžko realizovatelné nebo velice nákladné. Pro tento účel se používají zařízení se dvěma a více současně zapojenými ventilátory. Společnost DEKPROJEKT s.r.o. má k dispozici zařízení se třemi ventilátory, každý s maximálním objemovým tokem vzduchu 9 000 m³/h, dohromady tedy 27 000 m³/h. V tabulce jsou uvedeny orientační rozměry prostorů, které lze měřit zařízením Blower-Door test s jedním nebo třemi ventilátory v závislosti na těsnosti prostoru. Z uvedených hodnot je patrné, že při použité 3 ventilátorů lze měřit cca 2x až 4x větší prostory než s použitím jednoho ventilátoru. Uvedené zařízení se třemi ventilátory je pravděpodobně jediné svého druhu v České republice.

Samozřejmě existují i prostory, které jsou tak velké, že je nelze měřit ani třemi ventilátory (velké halové stavby). Pro měření těsnosti těchto prostorů se potom používají převozné ventilátory umístěné na přívěsech, jejichž maximální objemový tok vzduchu může převyšovat 100 000 m³/h.

Jak nalézt netěsnosti

Stejně důležité, a mnohdy i důležitější, než stanovení hodnoty n₅₀, je nalezení netěsností. Pro tento účel se používá několik metod:

1) Holé ruce

Mezi nejjednodušší patří metoda, kdy se v interiéru zařízením Blower-Door test vytvoří podtlak cca 20 Pa až 50 Pa a holýma rukama se v bezprostřední blízkostí podezřelých konstrukcí ověřuje proudění vzduchu. Pro větší citlivost lze ruce navlhčit.

Výhody: lze provádět celoročně, mimo zařízení Blower-Door test není zapotřebí žádné jiné zařízení
Nevýhody: provádí se pouze lokální kontrola, vyžaduje zkušenosti

2) Zařízení pro tvorbu kouře

V interiéru se vytvoří kouř a současně se zařízením Blower-Door test vytvoří přetlak. V exteriéru se potom sledují místa kudy kouř uniká, která signalizují nejpravděpodobnější místo poruch.

Výhody: plošná kontrola konstrukcí
Nevýhody: kouř se uvnitř konstrukcí může šířit na poměrně velké vzdálenosti a místo signalizované v exteriéru může být od netěsnosti v interiéru poměrně vzdálené, pro tvorbu kouře se používá chemikálie

3) Anemometr

Měření rychlosti proudění vzduchu anemometrem. Metoda obdobná jako u první metody s tím rozdílem, že se pro detekci proudění používá anemometr.

Výhody: lze provádět celoročně
Nevýhody: provádí se pouze lokální kontrola, vyžaduje zkušenosti, je zapotřebí speciální zařízení

4) Termovizní kamera

Používá se při rozdílu teploty vzduchu mezi interiérem a exteriérem alespoň 5 °C. V interiéru se termovizní kamerou nasnímají všechny konstrukce. Zařízením Blower-Door test se na cca 15 min v interiéru vytvoří podtlak cca 20 Pa až 50 Pa. Následně se opět provede snímání konstrukcí v interiéru termovizní kamerou. Netěsnostmi je do interiéru nasáván studenější nebo teplejší vzduch než je v interiéru, čímž změní konstrukce v okolí netěsností povrchovou teplotu. Z porovnání termovizních snímků před vytvořením podtlaku (při přirozeném tlakovém rozdílu) a při podtlaku v interiéru se stanoví netěsná místa.

Výhody: plošná kontrola konstrukcí, rychlost a přesnost
Nevýhody: nelze provádět celoročně, je zapotřebí speciální zařízení

Příklady

Ostění vikýře

ostění vikýře                                     a) při přirozeném tlakovém              b) po vytvoření podtlaku cca 20 Pa

Kout podkroví
 

kout podkroví                                    a) při přirozeném tlakovém rozdílu   b) po vytvoření podtlaku cca 20 Pa
 

Lodžiové dveře v bytovém domě

lodžiové dveře v bytovém domě	a) při přirozeném tlakovém rozdílu	b) po vytvoření podtlaku cca 20 Pa (v exteriéru je vyšší teplota vzduchu než v interiéru)

 Revizní šachta v bytovém domě

revizní šachta v bytovém domě	a) při přirozeném tlakovém rozdílu	b) po vytvoření podtlaku cca 20 Pa (v exteriéru je vyšší teplota vzduchu než v interiéru)

Podklady

[1] Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
[2] Vyhláška č. 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. městě Praha
[3] ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky
[4] ČSN EN 13829 (73 0577) Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda
[5] ČSN EN 13187 (73 0560) Tepelné chování budov – Kvalitativní určení tepelných nepravidelností v pláštích budov – Infračervená metoda
[6] STN 73 0540-2 Tepelnotechnické vlastnosti stavebných konštrukcií a budov – Tepelná ochrana budov – Časť 2: Funkčné požiadavky
[7] DIN 4108-7:2001 Wärmeschutz und Energie-Einsparung in Gebäuden – Teil 7: Luftdichtheit von Gebäuden, Anforderungen, Planungsund Ausführungsempfehlungen sowie -beispiele
[8] ÖNORM B 8110-5 Wärmeschutz im Hochbau – Teil 5: Klimamodell und Nutzungsprofile
[9] NOVÁK, J.: Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov, Nakladatelství Grada, 2008